pavučinec hlenohlavý
Cortinarius cephalixus Secr. ex Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Agaricus cephalixus (Secr. ex Fr.) Mussat 1901
Gomphos cephalixus (Secr. ex Fr.) Kuntze 1891
Phlegmacium cephalixum (Secr. ex Fr.) M.M. Moser 1960
Stručný popis
Klobouk je 40–100 mm široký, sklenutý, později rozprostřený, obvykle se středovým hrbolem, za vlhka slizký, okrově žlutý až okrově hnědý, někdy s olivovými odstíny, ve středu obvykle tmavší a často zrnitý. Pavučinka je bělavá.
Lupeny jsou špinavě bílé, nažloutlé, okrovějící, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–100 x 10–20 mm, pod kloboukem bělavý, pod prstenovitou zónou okrově žlutý až olivově hnědý, s nažloutlými nebo nahnědlými zbytky závoje.
Dužnina je bílá. Vůně je bylinná (rozmačkaná tráva) až ovocná. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH - na pokožce klobouku nevýznačná.
Výtrusy jsou mandlovité, 8,5–11 x 4,5–5,5 µm, jemně až středně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, v jehličnatých i listnatých lesích, především pod smrky.
Možná záměna
Pavučinec páchnoucí (Cortinarius olidus) má tmavší klobouk, jinou vůni a větší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.