pavučinec psí
Cortinarius caninus (Fr.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Agaricus anomalus var. caninus Fr. 1821
Agaricus caninus Fr.
Cortinarius anomalus subsp. caninus (Fr.) Konrad & Maubl. 1930
Cortinarius anomalus var. caninus (Fr.) Maire 1933
Dermocybe canina (Fr.) Wünsche
Popis
Klobouk je 40–100 mm široký, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý, někdy se širokým středovým hrbolem. Pokožka klobouku je suchá, nehygrofánní, v mládí žlutohnědá nebo šedohnědá, někdy s nafialovělým okrajem, uprostřed až rezavě hnědá. Pavučinka je bělavá, někdy našedlá.
Lupeny jsou středně husté, v mládí šedofialové, v dospělosti rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 70–100 x 10–15 mm, bělavý nebo našedlý, v horní části nafialovělý, později hnědnoucí. Zbytky závoje mohou na třeni vytvářet nepravidelné hnědé pásování.
Dužnina je bělavá nebo krémová, ve třeni nafialovělá. Vůně je nevýrazná, někdy slabě ředkvová, podle Holec a kol. (2012) po syrových bramborách. Chuť je mírná, podle Consiglio a kol. (2005) nasládlá.
Makrochemické reakce: KOH – bez význačné reakce, pokožka klobouku někdy nazelenalá, dužnina podle Consiglio a kol. (2005) hnědá, formaldehyd – růžová až červená.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou široce elipsoidní až téměř kulovité, 7,5–9,5 x 6–8 µm, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, roztroušeně až hojně, často v bohatých skupinách, s oblibou na travnatých místech na pasekách nebo při lesních okrajích, vždy pod smrkem, se kterým tvoří mykorhizu.
Možná záměna
Pavučinec odchylný (Cortinarius anomalus) roste i pod listnáči, má na pokožce klobouku a třeně více modrofialových odstínů, závoj na třeni je žlutý a dužnina nevykazuje reakci s formaldehydem.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal