pavučinec žlutooranžový
Cortinarius callisteus (Fr.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Aureonarius callisteus (Fr.) Niskanen & Liimat. 2022
Stručný popis
Klobouk je 30–80 mm široký, nejprve polokulovitý, později široce sklenutý až plochý. Pokožka klobouku je nehygrofánní, nejprve spíše hladká, později šupinkatá, žlutá, žlutooranžová až žlutohnědá. Pavučinka je světle žlutá.
Lupeny jsou středně husté, v mládí žluté, později žlutohnědé, nakonec skořicově hnědé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–100 x 8–15(25) mm, žlutý až žlutooranžový, s červenohnědými vlákny.
Dužnina je krémová nebo nažloutlá. Vůně je popisována velmi různorodě, nejčastěji je uváděna barva horkého železa nebo ozónu, jindy po jablku, řepě nebo syrových bramborách, případně jako vyvářené prádlo. Chuť může být nahořklá.
Makrochemické reakce: KOH – dle Consiglio a kol. (2005) na pokožce klobouku černá, v dužnině hnědá.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulovité, 7–8,5 x 6–7 µm, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, nehojně, v jehličnatých lesích, především pod smrky.
Možná záměna
Pavučinec žlutoplavý (Cortinarius limonius) je zářivěji žlutý, což je výraznější na zbarvení exsikátu.
Pavučinec humusový (Cortinarius humicola) má výraznější šupiny, až se podobá některým šupinovkám (Pholiota).
Pavučinec tufovitý (Cortinarius tofaceus) má široce kyjovitý, silně vláknitý třeň.
Kuchyňské využití
Je nejedlý, někdy je uváděn jako jedovatý.
Poznámky k systematice
V odborné literatuře je někdy pod jménem Cortinarius callisteus uváděn druh Cortinarius limonius, případně Cortinarius tofaceus. Je v tom poněkud zmatek.