Atlas hub / Nálezy

pavučinec oranžovolemý
Cortinarius aurantiomarginatus Jul. Schäff. ex M.M. Moser 1965

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)

Rod: pavučinec (Cortinarius)

Stručný popis

Klobouk je široký 10–60 mm, zprvu polokulovitý nebo kuželovitý, později široce sklenutý s tupým středovým hrbolkem, výrazně hygrofánní, za vlhka červenohnědý nebo oranžově hnědý, s prosvítavě rýhovaným okrajem zdobeným žlutooranžovým závojem, za sucha žlutohnědý.

Lupeny jsou středně husté, v mládí skořicově hnědé, s nažloutlým ostřím.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 4–10 mm, šedohnědý, v horní části někdy nafialovělý, na bázi červenohnědý, zdobený žlutohnědými až červenohnědými vlákny závoje. Bazální mycelium je nažloutlé až oranžové.

Dužnina je světle šedohnědá, v bázi třeně někdy hnědooranžová, v horní části třeně někdy nafialovělá. Voní po cedrovém dřevě. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku červenohnědá až černá, v dužnině šedofialová až černá.

Výtrusy jsou oválné až mandlovité, 6,5–9 x 4,5–5,5 µm, středně až hrubě bradavčité.

Výskyt

Roste vzácně v jehličnatých lesích, především pod smrky.

Možná záměna

Pavučinec suříkonohý (Cortinarius colus).

Pavučinec spálený (Cortinarius uraceus).

Pavučinec přižloutlý (Cortinarius saniosus).

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Cortinarius aurantiomarginatus – pavučinec oranžovolemý
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora