pavučinec bledavý
Cortinarius argutus Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius fucilis Britzelm. 1885
Cortinarius rammii Rob. Henry 1989
Gomphos argutus (Fr.) Kuntze 1891
Gomphos fraudulosus (Britzelm.) Kuntze 1891
Gomphos fucilis (Britzelm.) Kuntze 1891
Phlegmacium fraudulosum (Britzelm.) M.M. Moser 1953
Phlegmacium fraudulosum var. fraudulosum (Britzelm.) M.M. Moser 1953
Stručný popis
Klobouk je 40–100 mm široký, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý, někdy se širokým středovým hrbolem. Pokožka klobouku je za vlhka lepkavá, v mládí bělavá, krémová až světle okrová, později hnědnoucí. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou bílé, později krémové, nakonec hlínově hnědé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–100 x 10–25 mm, na bázi někdy zašpičatělý až kořenující, bělavý, později hnědnoucí, pokrytý řídkými a pomíjejícími bílými vlákny závoje.
Dužnina je bělavá, na řezu žloutnoucí, po delší době až vínově červená nebo černá s modravým odstínem.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku i v dužnině negativní.
Výtrusy jsou mandlovité, 9,5–11,5 x 5–6,5 µm, jemně až středně bradavčité.
Výskyt
Roste od června do listopadu, roztroušeně, pod osikami, v lesích nebo parcích. Může se objevovat ve velkých skupinách. Upřednostňuje vápnité půdy. Hagara (2014) v rozporu s ostatní literaturou uvádí růst v jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi.
Možná záměna
Pavučinec bledavý je typický růstem pod osikami a pomalou (hodiny až den), avšak výraznou oxidací dužniny.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.