pavučinec alpský
Cortinarius alpinus Boud. 1895
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius favrei D. M. Hend. 1958
Stručný popis
Klobouk je 20–60 mm široký, sklenutý, v dospělosti téměř plochý, někdy se širokým středovým hrbolkem, slabě hygrofánní. Pokožka klobouku je lepkavá, červenohnědá, někdy s olivovými odstíny, uprostřed téměř černá. Pavučinka je bělavá, slizovitá.
Lupeny jsou středně husté, nejprve šedožluté nebo šedohnědé, v mládí někdy s modrým odstínem, brzy rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý nebo mírně vřetenovitý, 20–60 x 10–15 (20) mm, v mládí bělavý nebo nažloutlý, někdy nafialovělý, s pomíjivou slizovitou prstenitou zónou.
Dužnina je bělavá nebo krémová. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.
Výtrusy jsou elipsoidní až mandlovité, 11–14 x 7–8,5 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste v létě a na podzim ve vyšších polohách pod vrbami. Dosti hojný je například ve Vysokých Tatrách na Slovensku.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
České jméno pavučinec alpský je uvedeno v časopise Česká mykologie z července 1959.