pavučinec olšový
Cortinarius alnetorum (Velen.) M.M. Moser 1967
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius iliopodius (Bull.) Fr. 1838
Stručný popis
Klobouk je 10–40 mm široký, s dlouho podehnutým okrajem, nejprve kuželovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až plochý, obvykle se středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je hygrofánní, za vlhka tmavě šedohnědá, pokrytá bělavými nebo šedavými vlákny závoje, za sucha světlejší. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou spíše řídké, šedohnědé, někdy s fialovým odstínem.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 2–5 mm, šedohnědý, v mládí v horní části nafialovělý, pokrytý bělavým nebo našedlým závojem, jehož zbytky později na třeni tvoří výrazné nepravidelné pásování.
Dužnina je hnědošedá, někdy až černá, v horní části třeně nafialovělá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: NaOH – podle Soop (2009) nevýznačná.
Výtrusy jsou eliptické, 8,5–10,5 x 5–5,5 µm, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, vzácně, vždy pod olšemi.
Možná záměna
Pavučinec pelargoniový (Cortinarius flexipes) roste obvykle pod jehličnany a voní po listech pelargonií.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.