hnojník strakatý
Coprinopsis picacea (Bull.) Redhead, Vilgalys & Moncalvo 2001
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: křehutkovité (Psathyrellaceae)
Synonyma
Coprinus picaceus (Bull.) Gray 1821
Popis
Klobouk je v mládí oválný nebo vejčitý, 20–70 x 15–40 mm, díky souvislé vrstvě vela téměř bílý, později zvonovitý až kuželovitý, široký až 80 mm. Velum brzy rozpukává do šedých nebo šedohnědých stroupků a pod nimi je klobouk kontrastně hnědý, šedohnědý až černohnědý.
Lupeny jsou husté, u třeně volné, nejprve bělavé, později hnědnoucí až šedohnědé a nakonec černě se rozplývající.
Třeň je válcovitý, 50–150 x 5–15 mm, na bázi kyjovitý až hlízovitý, jemně vláknitý, bělavý nebo našedlý, dutý.
Dužnina je bělavá, křehká. Páchne po karbolu nebo svítiplynu.
Výtrusný prach je černý.
Výtrusy jsou oválné nebo vejčité, 13–18 x 6,5–13 µm, Q = 1,25–1,60, tmavě hnědé až černé, s centrálním klíčním pórem.
Basidie jsou 4výtrusé. Hymeniální cystidy na lupenech jsou eliptické, kuželovité nebo baňaté. Buňky vela jsou tenkostěnné, větvené. Přezky jsou přítomny.
Výskyt
Roste od června do října, roztroušeně až vzácně, jednotlivě nebo v malých skupinách v listnatých lesích, především pod buky. Upřednostňuje zásadité půdy.
Možná záměna
Charakteristickým znakem jsou značně velké výtrusy. Podobné druhy sekce Alachuani mají výtrusy menší nebo rostou na hnoji.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš