sametovka hnojní
Conocybe rickenii (Jul. Schäff.) Kühner 1935
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: slzečníkovité (Bolbitiaceae)
Rod: sametovka (Conocybe)
Synonyma
Galera rickenii Jul. Schäff. 1930
Popis
Klobouk je široký 10–25 mm, zvoncovitý, obvykle vyšší než širší, v mládí medově oranžový, často s olivovými odstíny, lesklý, později matný, nerýhovaný, světle okrový, nikdy ploše rozprostřený.
Lupeny jsou středně husté, žlutookrové, tabákově hnědé až šedohnědé, proložené lupénky, u třeně úzce připojené až volné.
Třeň je válcovitý, 30–100 x 1–2 mm, někdy s nevýraznou hlízou, světle okrový, od báze hnědnoucí, podélně rýhovaný, jemně pýřitý, v dospělosti dutý.
Dužnina je tenká, světle okrová, bez výraznější vůně nebo chuti.
Výtrusný prach je žlutohnědý.
Výtrusy jsou oválné, 14–17 x 8–10 μm, tlustostěnné, s až 2 μm širokým klíčním pórem.
Bazidie jsou bisorické, někdy monosporické. Cheilocystidy jsou kuželkovité, podle Hausknecht (2009) 20–29 x 6–16 μm, s hlavičkou širokou 3,5–5 μm. Kaulocystidy jsou nepravidelně válcovité, lahvovité, ale s nimi se objevují i kuželkovité buňky podobné cheilocystidám.
Výskyt
Roste od července do října, roztroušeně, na hnojených půdách, kompostech, hnoji, někdy i na spáleništích, obvykle ve skupinách.
Možná záměna
Pro správné určení je vždy třeba nález mikroskopovat. Charakteristickými znaky jsou bisporické bazidie a velké výtrusy.
Sametovka hnědolemá (Conocybe fuscimarginata) rostoucí někdy společně se sametovkou hnojní má klobouk obvykle širší než vyšší.
Sametovka šedavá (Conocybe siliginea) roste spíše na sušších travnatých stanovištích, vytváří menší plodnice se světlejším kloboukem.
Čepičatka Moserova (Conocybe moseri) má tetrasporické basidie a menší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Podle Antonín (2006) česky čepičatka Rickenova.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal