ďubkatec pohárkovitý
Coltricia perennis (L.) Murrill 1903
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: kožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleď: kožovkovité (Hymenochaetaceae)
Rod: ďubkatec (Coltricia)
Synonyma
Boletus perennis L. 1753
Coltricia connata Gray 1821
Microporus perennis (L.) Kuntze 1898
Ochroporus perennis 1888
Pelloporus perennis 1886
Polyporus perennis (L.) Fr. 1821
Polystictus perennis (L.) P. Karst. 1879
Trametes perennis (L.) Fr. 1849
Popis
Klobouk je široký 30–100 mm, od mládí nálevkovitý, soustředně pásovaný, v mládí jemně plstnatý, žlutě, skořicově až rezavě hnědý, ve stáří šednoucí. Klobouky sousedních plodnic často srůstají.
Rourky jsou krátké, na třeň sbíhavé, s nepravidelně okrouhlými (mnohoúhelníkovitými), bělavými, šedohnědými až rezavě hnědými póry.
Třeň je válcovitý, 20–60 x 4–8 mm, rezavě hnědý až tmavohnědý, (sametově) plstnatý.
Výtrusný prach je okrově hnědý.
Dužnina je tenká, tuhá, kožovitá. Chuť a vůně jsou nenápadné.
Výtrusný prach je okrově hnědý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 6–9 x 3,5–5 µm, hladké.
Výskyt
Roste jednotlivě nebo ve skupinách na zemi, většinou na písčité půdě v jehličnatých lesích, méně často pod listnáči nebo na spáleništi. Dosti hojný. Plodnice nacházíme celoročně, hlavní vegetační období červen až říjen.
Dříve byl považován za druh rozkládající lesní opad nebo parazitující na kořenech stromů, především borovic. Podle Fellner (2016) bylo potvrzeno, že vytváří mykorhizu s jehličnany i s listnáči.
Možná záměna
Vzácný ďubkatec skořicový (Coltricia cinnamomea) vytváří menší plodnice a má širší výtrusy.
Ďubkatec Montagneův (Coltricia montagnei) má nepásované masitější plodnice.
Ďubkatce rodu Onnia mají podle Holec a kol. (2012) tlustší, téměř nepásované plodnice a hojné hymeniální sety.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal