Atlas hub / Nálezy

strmělka kmenová
Clitocybe truncicola (Peck) Sacc. 1887

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)

Rod: strmělka (Clitocybe)

Stručný popis

Klobouk je široký 20–50 mm, nejprve sklenutý, bílý nebo bělavý, ojíněný, později plochý až míně prohloubený, případně s nízkým středovým hrbolkem, narůžovělý až krémový. Okraj klobouku je nerýhovaný, v dospělosti zvlněný.

Lupeny jsou středně husté, ke třeni široce připojené až krátce sbíhavé, bělavé, později narůžovělé nebo krémové.

Třeň je válcovitý, 15–40 x 2–4 mm, někdy excentrický, bělavý.

Dužnina je šedokrémová. Vůně je zemitá. Chuť je nasládlá, spíše nepříjemná.

Výtrusný prach je bílý nebo světle smetanový.

Výtrusy jsou téměř kulovité až široce oválné, 3–4,5 x 2,5–4,5 μm, neamyloidní.

Výskyt

Roste od července do října na trouchnivém dřevě listnáčů, např. olší, topolů, buků, a javorů, často na dřeve ponořeném v pod povrchem, zdánlivě z půdy.

Možná záměna

Strmělka dřevní (Ossicaulis lignatilis) má podobnou ekologii, vytváří o něco větší plodnice s výraznou moučnou vůní.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

foto Oldřich Jindřich

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Clitocybe truncicola – strmělka kmenová
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Clitocybe truncicola – strmělka kmenová
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Clitocybe truncicola – strmělka kmenová
Jaroslav Čáp (2002): Zajímavosti z mykoflóry Labských pískovců. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2002.