kyjovečka hnědavá
Clavulinopsis helvola (Pers.) Corner 1950
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: kyjankovité (Clavariaceae)
Rod: kyjovečka (Clavulinopsis)
Synonyma
Clavaria angustata Pers. 1797
Clavaria dissipabilis Britzelm. 1888
Clavaria echinospora Boud. & Pat. 1888
Clavaria flammans Berk. 1874
Clavaria geoglossoides Boud. & Pat. 1892
Clavaria helvola Pers. 1797
Clavaria similis Boud. & Pat. 1888
Clavaria sylvatica Pers. 1797
Clavaria teres Baumg. 1790
Donkella helvola (Pers.) Malysheva & Zmitr. 2006
Ramariopsis helvola (Pers.) R.H. Petersen 1978
Popis
Plodnice jsou 30–70 mm vysoké, válcovité, často zploštělé s podélnou rýhou, 1–5 mm v průměru, směrem k vrcholu mírně zúžené, s tupým vrcholem, (žloutkově) žluté až oranžové, hladké, ve stáří trochu hrbolaté a na vrcholu hnědnoucí. Třeň je neplodný a sytěji zbarvený, na bázi trochu bíle plstnatý.
Dužnina je křehká, nažloutlá.
Výtrusný prach je bílý až jemně nažloutlý.
Výtrusy jsou kulovité, 5–7,5 x 4,5–6 µm, s jednou velkou kapkou a s tupými, 1–1,5 µm vysokými bradavkami.
Bazidie jsou tetrasporické, kyjovité, 30–60 x 6–7,5 µm.
Výskyt
Roste od července do listopadu, nepříliš vzácně, ve skupinách nebo v trsech, na zemi, především na nehnojených vlhkých loukách, nebo v řídkých lesích, především v porostech mechů a nízkých travin.
Možná záměna
Lze ji zaměnit především za jiné žlutě a oranžově zbarvené druhy rodu Clavulinopsis, díky bradavčitým výtrusům ji však pomocí mikroskopie určíme snadno.
Kyjovečka žlutobílá (Clavulinopsis luteoalba), kyjovečka krásná (Clavulinopsis laeticlor) a vzácná kyjovečka vřetenovitá (Clavulinopsis fusiformis) mají hladké výtrusy s postranním apiculem.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Česky také, například dle Fellner (2016), kyjovečka ostnovýtrusá.
Autorství textů: Oldřich Jindřich, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich