kyj jazýčkovitý
Clavariadelphus ligula (Schaeff.) Donk 1933

Popis

Plodnice bývá nepravidelně válcovitá, častěji však útle kyjovitá, vzhůru se rozšiřující, někdy bočně zploštělá, vysoká 20–100 mm; šířka kolísá od 3 do 25 mm. Vrchol plodnice je oblý nebo tupě zahrocený. Hymenium pokrývá povrch plodnice, jenž je výrazně nepravidelně drobně hrbolkatý a vrásčitý. Plodnice je bledě nažloutlá, špinavě žlutá, okrová až fialově nahnědlá.

Dužnina je bílá, s vůní nenápadnou a chutí nahořklou.

Výtrusný prach je bělavý.

Výtrusy jsou úzce elipsoidní, velké 10–14 x 3–4,5 µm.

Výskyt

Roste od července do listopadu v jehličnatých lesích zejména podhorských poloh, spíše zřídka. Vyskytuje se zpravidla ve skupinách, mnohdy velice početných.

Možná záměna

Jedná se o poměrně charakteristický druh.

Kyj rourkovitý (Macrotyphula fistulosa) má velmi štíhlé a duté plodnice a vyrůstá v opadu v listnatých lesích.

Kyj uťatý (Clavariadelphus truncatus) je velmi vzácný druh jehličnatých lesů vyšších poloh; má statnější plodnice, jež jsou na vrcholu zřetelně zploštělé, dužnina se vyznačuje nasládlou chutí.

Kyj Herkulův (Clavariadelphus pistillaris) mívá větší, méně svraskalé plodnice a vyrůstá v listnatých lesích, a to spíše vzácně.

Kyji Herkulovu jsou podobny i další velmi vzácné druhy: kyj žlutotemenný (Clavariadelphus xanthocephalus) a kyj citrónový (Clavariadelphus flavoimmaturus).

Kuchyňské využití

Kyj jazýčkovitý je jedlý, avšak někdy nahořklé chuti.

Autorství textů: Vavřinec Klener
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Vavřinec Klener

Literatura