kyjanka zakouřená
Clavaria fumosa Pers. 1796
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: kyjankovité (Clavariaceae)
Rod: kyjanka (Clavaria)
Popis
Plodnice vyrůstají ve skupinách nebo v menších trsech. Jednotlivé plodnice jsou válcovité nebo mírně vřetenovité, 30–100 (140) x 3–7 mm, štíhlé a protáhlé, na vrcholu zahrocené, později často zploštělé s podélnou rýhou, zřídka větvené, v dospělosti duté, šedokrémové, okrové, při vrcholu někdy nahnědlé, zejména u starších nebo zasychajících plodnic. Na bázi mají krátký, zúžený a od plodné části téměř nerozlišený třeň.
Dužnina je bělavá, s nevýraznou vůní a mírnou chutí.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické, 5–8 x 3–4 µm, hladké, bezbarvé. Bazidie jsou 4výtrusé, bez přezek.
Výskyt
Roste vzácně, od července do října, v trávě, na vlhkých loukách, na prosvětlených místech v lesích a na jejich okrajích. V Holec a kol. (2006) je uveden poslední sběr z roku 1961, v současnosti však její nálezy nejsou ojedinělé.
Možná záměna
Kyjanka křehká (Clavaria fragilis) roste v bohatších trsech a její plodnice jsou dlouho (zářivě) bílé. Mikroskopicky se oba druhy velmi podobají.
Kyjanka špičatá (Clavaria acuta) má drobnější plodnice, které vyrůstají spíše jednotlivě nebo v menších skupinách, ne trsovitě. Mají zřetelně odlišenu plodnou část a neplodný třeň. Má větší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich