pukléřka ostnatá
Cetraria aculeata (Schreb.) Fr. 1826
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: lišejníky (Lecanoromycetes)
Řád: misničkotvaré (Lecanorales)
Čeleď: terčovkovité (Parmeliaceae)
Rod: pukléřka (Cetraria)
Synonyma
Bryopogon aculeatus (Schreb.) Hazsl. 1884
Cetraria tenuissima (L.) Vain. 1888
Cladonia aculeata (Schreb.) Baumg. 1790
Coelocaulon aculeatum (Schreb.) Link 1833
Coelocaulon tenuissimum (L.) R. Howe 1912
Coralloides aculeatum (Schreb.) Hoffm. 1789
Cornicularia aculeata (Schreb.) Ach. 1803
Cornicularia spadicea (Roth) Ach. 1803
Cornicularia tenuissima (L.) Zahlbr. 1928
Lichen aculeatus With. 1776
Lichen islandicus g tenuissimus L. 1753
Lichen spadiceus Roth 1778
Lichen tenuissimus L. 1753
Lobaria aculeata (Schreb.) Hoffm. 1796
Parmelia aculeata (Schreb.) Spreng. 1832
Parmelia spadicea (Roth) Spreng. 1827
Platysma aculeatum (Schreb.) Frege 1812
Popis
Stélka je keříčkovitá, vysoká 20–50 mm, bohatě větvená. Větve jsou až 1 mm tlusté, na průřezu nepravidelné, obvykle zploštělé, za sucha hnědé až černohnědé, lesklé, za vlhka hnědoolivové, s bílými protaženými pseudocyfelami (otvory v kůře lišejníku), zakončené 2–3 trnitými výběžky. Soredia jsou velmi vzácná.
Apothécia jsou nehojná, velmi často chybí. Jsou miskovitá, 2–5 mm široká.
Makrochemické reakce: C-, K-, Pd-.
Výtrusy (ascospory) jsou jednobuněčné, 5–6,5 x 2–3,5 µm, po osmi ve vřecku. Vřecka jsou velká 45–50 x 10–13 µm, parafýzy jsou stejně dlouhé nebo o něco delší, o průměru 1–2 µm.
Výskyt
Roste na suchých písčitých nebo kamenitých půdách, ve výklencích skal, na vřesovištích. Upřednostňuje kyselý substrát.
Možná záměna
Pukléřka alpinská (Cetraria muricata) má větvičky na průřezu spíše kruhové, o průměru jen 0,5 mm. Pseudocyfely jsou vzácné, kruhovité. Vzrůstem je menší a bohatěji větvená.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal