hřib bronzový
Boletus aereus Bull. 1789
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Rod: hřib (Boletus)
Synonyma
Boletus edulis f. aereus (Bull.) Vassilkov 1955
Tubiporus edulis subsp. aereus (Bull.) Maire 1937
Popis
Klobouk je široký 50–200 mm, nejprve polokulovitý, později (polštářovitě) sklenutý, někdy hrbolkatý nebo jamkatý, hnědý až tmavě černohnědý, obvykle s olivovými nebo měďovými (bronzovými) odstíny. Pokožka klobouku je suchá, v mládí sametová, v dospělosti lesklá.
Rourky jsou vysoké 5–30 mm. Póry jsou v mládí bílé, v dospělosti žlutoolivové.
Třeň je nejprve soudkovitý, později kyjovitý až válcovitý, 50–100 x 20–40 mm, hnědý, ovšem světlejší než klobouk, s jemnou síťkou.
Dužina je bílá, na řezu neměnná. Za čerstva mírná houbová vůně se sušením zvýrazní.
Výtrusný prach je olivový.
Výtrusy jsou protáhle elipsoidní až vřetenovité, 12–18 x 4–6 µm, hladké.
Výskyt
Roste od května do října, v teplejších oblastech v listnatých lesích nebo na hrázích rybníků, především pod duby, méně často pod buky, jen místy je hojnější. Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Hřib bronzový patří mezi tzv. bílé (pravé) hřiby, jejichž charakteristickým znakem jsou velké plodnice a na řezu barevně neměnná, bílá dužnina.
Hřib dubový (Boletus reticulatus) má obvykle světlejší klobouk a výraznější síťku na třeni.
Hřib borový (Boletus pinophilus) má na pokožce klobouku červenohnědé odstíny.
Kuchyňské využití
Stejně jako ostatní bílé hřiby je hřib bronzový jedlý, chutný a kuchyňsky všestranně využitelný.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal, Petr Souček