slzečník štítovkovitý
Bolbitius pluteoides M.M. Moser 1978
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: slzečníkovité (Bolbitiaceae)
Rod: slzečník (Bolbitius)
Synonyma
Bolbitius reticulatus var. pluteoides (M.M. Moser) Arnolds 2003
Stručný popis
Klobouk je široký 5–20 mm, v mládí polokulovitý, později sklenutý až téměř plochý, někdy se středovým hrbolem, bělavý, stříbřitě našedlý, někdy s narůžovělý nebo nahnědlý, uprostřed tmavší, za vlhka slizký, v dospělosti na okraji prosvítavě rýhovaný. Lupeny jsou husté, u třeně volné, nejprve smetanové, později narůžovělé, v dospělosti rezavě hnědé. Třeň je válcovitý, 20–40 x 2–4 mm, bílý nebo našedlý, jemně vločkatý. Dužnina je křehká, bělavá. Vůně je nevýrazná nebo lehce zemitá. Chuť je nevýrazná. Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 7–9,5 x 4–5 µm.
Výskyt
Roste vzácně, od května do srpna, na tlejícím dřevě listnatých dřevin.
Možná záměna
Na podobných substrátech roste slzečník síťnatý (Bolbitius reticulatus), který vytváří větší plodnice obvykle s tmavším a tmavě žilnatě síťovaným kloboukem, varieta slzečník síťnatý moučnatý (Bolbitius reticulatus var. aleuriatus) však může mít klobouk nesíťovaný. Slzečník síťnatý má také delší výtrusy.
Kuchyňské využití
Pro vzácnost v kuchyni zcela bezvýznamná nejedlá houba.
Autorství obrázků: Martin Bartůšek
Literatura
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Bolbitius pluteoides – slzečník štítovkovitý |