pórnatka pomerančová
Auriporia aurulenta A. David, Tortic & Jelic 1975
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: troudnatcovité (Fomitopsidaceae)
Rod: pórnatka (Auriporia)
Popis
Plodnice jsou většinou jednoleté, výjimečně dvouleté, rozlité, rostoucí na spodní a boční straně substrátu, obvykle 10–20 cm, někdy však až 50 cm dlouhé, měkké, sytě žlutooranžové, někdy však až ohnivě (mrkvově) červené, v raném mládí někdy narůžovělé. Vlákna mycelia jsou žlutá.
Hymenium tvoří rourky až 10 mm dlouhé. Póry jsou spíše nepravidelně hranaté, s hustotou 2–3 na mm.
Celá plodnice vykazuje nápadnou vůni, kterou však autoři popisují různě, např. jako ovocný kompot, vanilku, pomeranč nebo mandle. Vůně může zůstat dlouho patrná i na usušených plodnicích.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní až téměř válcovité, 4,5–7 x 2–3,5 µm, hladké, neamyloidní.
Výskyt
Roste od července do listopadu, velmi vzácně, většinou v podhorských a horských oblastech, na tlejícím dřevě jehličnanů (smrk, jedle, borovice), zcela ojediněle i na listnáčích – doložen na topolu bílém a nově i na buku. V posledních letech se pravděpodobně šíří, hlášeno je více nálezů i lokalit.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou nápadně žlutooranžové zbarvení a význačná vůně.
Určitou podobnost vykazují například outkovka naoranžovělá (Frantisekia mentschulensis), hlinák šafránový (Hapalopilus croceus) nebo oranžovec vláknitý (Pycnoporellus fulgens), ty však zpravidla tvoří alespoň polokloboukaté plodnice.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal