hovník žlutozelený
Ascobolus crenulatus P. Karst. 1868
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: hovníkovité (Ascobolaceae)
Rod: hovník (Ascobolus)
Synonyma
Ascobolus viridulus W. Phillips & Plowr. 1880
Popis
Plodnice tvoří drobná apohtécia, 0,5–2 (výjimečně až 4) mm v průměru, nejprve miskovitá s otrubičnatým okrajem, později rozložená až sklenutá, nepravidelně kruhovitá, obvykle s krátkým třeněm.
Rouško (hymenium) není hladké. Je nejprve žluté, někdy žlutooranžové, později žlutozelené, žlutoolivové, při dozrávání vřecek a výtrusů postupně s tmavě hnědými až černými tečkami.
Výtrusy jsou elipsoidní, nejdříve hyalinní, ve zralosti světle fialové (dozrání výtrusů trvá několik dnů), 9,5–15 x 5–8 µm, s pravidelným vzorem podélných rýh, málokdy příčně propojených. Rýhy jsou znatelné až po dozrání výtrusů. Výtrusy jsou někdy pokryté vrstvičkou slizu.
Vřecka jsou válcovitá s osmi výtrusy, dolů se zužují v úzkou stopku, velká 110–150 x 9–15 µm, amyloidní. Parafýzy jsou víceméně stejně dlouhé jako vřecka, válcovité, septované, 2–4 µm tlusté. Excipulum je tvořeno z kulovitých buněk. Granulace (otrubičnatost) je tvořena z protáhlých buněk různého tvaru.
Výskyt
Jedná se o koprofilní druh, rostoucí od dubna do října na trusu býložravců, pravděpodobně hojně.
Možná záměna
Je zaměnitelný za jiné žluté druhy hovníků. Odlišují se jinou velikostí a ornamentikou výtrusů. Pro přesné určení je nálezy třeba mikroskopovat.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Ascobolus crenulatus – hovník žlutozelený |