outkovečka Höhnelova
Antrodiella serpula (P. Karst.) Spirin & Niemelä 2006
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: kůrovkovité (Phanerochaetaceae)
Synonyma
Antrodiella hoehnelii (Bres.) Niemelä 1982
Popis
Plodnice jsou jednoleté, rozlité, polorozlité až (nejčastěji) kloboukaté. Klobouky mohou být uspořádány vedle sebe a/nebo střechovitě nad sebou a vzájemně srůstají.
Klobouk je 10–50 mm široký, až 25 mm odstávající od substrátu, v mládí bělavý nebo nažloutlý, na okraji citronově žlutý, později slámově žlutý až žlutookrový, na svrchní straně plstnatý, nepravidelně hrbolkatý.
Rourky jsou až 8 mm dlouhé, bělavé nebo nažloutlé. Póry jsou drobné (4–6 na mm), nepravidelné, hranaté.
Dužnina je bělavá, bez chuti a vůně.
Výtrusy jsou neamyloidní, válcovité, hladké, 3,5–4,5 x 1,5–2 µm.
Výskyt
Roste roztroušeně na tlejícím dřevě listnáčů, především buků, často na starých plodnicích rezavce uzlinatého (Inonotus nodulosus) nebo v jejich blízkosti, někdy i na olších v sousedství rezavce lesknavého (Inonotus radiatus).
Možná záměna
Outkovečka buková (Antrodiella faginea) roste na buku, často také na starých plodnicích rezavce. Vytváří obvykle menší bělavé klobouky.
Outkovka pásovaná (Trametes ochracea) má větší póry (3–4 na mm) a jemně sametovou pokožku klobouku, podobně jako outkovka pestrá (Trametes versicolor).
Outkovka žlutavá (Diplomitoporus flavescens) roste na borovicích.
Kuchyňské využití
Nejedlý druh.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal